Dobré ráno, dnes je neděle 22. října 2017  svátek slaví Sabina, zítra Teodor
17.3.2010
Předseda podnikatelů je proti zóně v Holešově

Vybudovat otevřený bazén na Jižních Svazích je nešťastné rozhodnutí. Nikdy jsem nesouhlasil s holešovskou průmyslovou zónou. Zadejme mladým, ať vymyslí kreativní reklamu propagující turistické cíle ve Zlínském kraji.

To jsou některé názory předsedy představenstva Sdružení podnikatelů Zlínského kraje Rudolfa Chmelaře v rozhovoru pro Deník.

Tak zkusme začít nějakou dobrou zprávou z podnikatelského prostředí.

Veselých zpráv je málo. Důležité však je, že stále existuje poměrně značné množství živnostníků i velkých firem, kteří se v dnešní době snaží udržet své podnikání v chodu a pořád mají nadšení i chuť něco dokázat.

I v současné globální krizi?

I přes současnou krizi. Bohužel to ještě není tak dávno, co se řada vrcholných českých politiků velice vehementně bránila tomu, že by tu nějaká krize hrozila. Na druhou stranu jsme jako podnikatelé už dlouho dopředu měli jasné signály od našich kolegů ze zahraničí. Tam už klesal počet zakázek a projevovalo se to i na množství lidí, kteří odmítali utrácet za služby. Je potřeba si uvědomit, že krize neskončí za rok ani za dva a že už to nikdy nebude jako dříve.

Mluví se o tom, že je například velmi těžké získat úvěr od banky…

Nedá se říci, že by banky nepůjčovaly. Záleží však na tom, jakou má žadatel historii podnikání a jaké jsou jeho současné výsledky. Podmínky bank jsou poměrně tvrdé, na druhou stranu jsou to podnikající subjekty, takže úvěry získat lze. Trápí nás ale spíše přístup vlády a nejvyšších úředníků.

Můžete být víc konkrétní?

Vloni například existovalo opatření snižující cenu práce v podobě snížení odvodů za sociální pojištění, což napomáhalo udržet zaměstnanost. Toto opatření ale od ledna skončilo. Cena pracovní síly šla opět nahoru. Připadá mi, jako by si nejvyšší funkcionáři státu mysleli, že ta krize skončila. Státní správa i samotná vláda, i když se tváří, že je dočasná, by ty problémy měla řešit. Od toho tam je. Já ale stále věřím, že náš člověk je tvůrčí a má chuť něco dokázat. Nicméně znechucení politikou to nadšení v lidech utlumuje.

Jak ten útlum podle vás vypadá?

Je to i ve sféře podnikatelské, kolikrát si lidé řeknou, proč bych se měl honit. To nadšení ráno po probuzení zmizí. Je zároveň nutné, aby se ale lidé konečně dozvěděli pravdu, jak se věci mají. A také předložit vizi, jak se z krize společnými silami dostat. A jestli si politici nevědí rady, ať vyjdou mezi lidi a zeptají se jich. Každý má na věc svůj pohled, svou představu, a nerozlišujeme, zda je to podnikatel nebo nezaměstnaný.

Chová se v období krize účelně alespoň Zlínský kraj jakožto instituce?

Snaží se, ale nemá dostatečné pravomoci.

Které například ?

Nemůže přímo řídit některé úřady.

Například finanční?

A proč ne, ať spadá pod kraj. Úředníci by se pak cítili méně jako Pražáci a cítili by se naopak více jako součást Zlínského kraje.To je moje představa. Otázka je, zda je to reálné.

Co si slibujete od holešovské průmyslové zóny?

Nikdy jsem s ní nesouhlasil. Možná někdo řekne, že tím bráním zaměstnanosti, že jsem zpátečník a že průmyslové zóny jsou potřeba. V našem kraji bylo a je mnoho objektů vhodných k rekonstrukci, kde by mohly vznikat menší firmy. A nehledejme jen nové velké zahraniční firmy, udržme raději ty stávající naše české se zdravým výrobním programem.

Nicméně zóna se už buduje. Neobáváte se, že bude konkurenční hrozbou pro stávající výrobce v kraji?

Mohla by to být konkurence. Podobně jako to dopadlo s rožnovskou Teslou TCT, která vyráběla klasické obrazovky. Pak ale s podporou státu vybudoval Philips svou továrnu v nedalekých Hranicích. S TCT to tím pádem dopadlo špatně a nakonec odešel i Philips. U holešovské zóny mi ještě vadí, že se buduje na zdrojích pitné vody.To správný hospodář nedělá.

Jakou roli hrají v dnešní době odboráři?

Existují majitelé firem, kteří si přijdou za zaměstnanci pohovořit o problémech firmy a jejích cílech, ale také si vyslechnout potřeby pracovníků, prostě s těmi lidmi žijí. Tam odbory potřeba nejsou. Ale určitě jsou nutné tam, kde to funguje ve stylu: Já jsem velký šéf a vy ostatní mne nezajímáte.

Jak je těžké v regionu sehnat kvalitního zaměstnance?

Je to poměrně složité, protože pracovní síly musí být i kvalifikované a s chutí pracovat. Donedávna například nešlo sehnat kvalifikované zedníky nebo svářeče či strojní zámečníky.

Existují přece i různé rekvalifikace.

To ano, ale z gymnazisty jen tak svářeče neuděláte, ta práce se musí také umět, aby vás někdo zaměstnal. To se během kurzu nenaučíte. Bohužel naše školství nezafungovalo tak, jak by mělo. Když se pojedete podívat na odborná učiliště, tak zjistíte, že těch učňů tam moc není. Otázka je, jestliže například máme nedostatek absolventů učilišť ve stavebních oborech, kdo tu bude za pár let stavět. Nebudou to čínské firmy?

Které odvětví může z krize profitovat?

Asi žádné. Až tedy na lichvu, protože ta je zaměřena na neštěstí lidí. Spousta lidí na krizi nebyla připravena a ani nemohla, protože ji nikdy dříve nezažili. To, že kdysi skončil ve Zlíně Svit, neznamenalo konec. Ti lidé se přesunuli do jiných odvětví, teď už to tak snadné není. Náš člověk je navíc dost konzervativní, není tak zvyklý odcházet za prací do jiného regionu. Mladé generace už to ale umět budou.

Měli by zaměstnavatelé v současné době omezovat bonusy a výhody, i když jimi motivují zaměstnance?

Musejí, a budou muset. Ekonomika je taková. Když od nás někdo koupí produkt, tak za co nejnižší cenu. Prostor k bonusům nejen ve výrobních firmách není.

Jak moc místním firmám vadí, že se v České republice ještě neplatí eurem?

Pro exportní firmy to problém je, pro ty ostatní ne. Zavedení eura má i psychologický rozměr, a to zejména pro starší generaci. Vizuálně je rozdíl mít několik set eur, nebo patnáct tisíc korun.

Měli by nezaměstnaní lidé zkusit podnikat?

Budu jim držet palce a snažit se jim pomoci. Má to smysl, pokud si lidé věří a mají pocit, že něco dokážou. Ať do toho jdou, ať to zkusí. Přece nebudou čekat, až jim dá někdo práci. Ale ať si to pořádně rozmyslí a zbytečně se nezadluží. Také by se začínající podnikatelé měli dočkat pomoci od státu.

Jaké?

Třeba nemuset rok zaplatit tři a půl tisíce měsíčně za zdravotní a sociální pojištění. Stát si musí říct, že daný člověk by byl stejně na úřadu práce a stejně by za něj pojištění musel platit. S roční úlevou si tak může koupit počítač, pronajmout kancelář a tak dále. Nový podnikatel úlevu stejně zaplatí na dalších daních, jako je například DPH. Stát ale musí dát prvotní impulz a nastavit patřičné podmínky. Ať řekne: Chceš něco dokázat, my ti to usnadníme. Věřím v potenciál lidí, každý má svoji představu, co chce dokázat. Určitě nikdo neřekne: Chci ležet pod mostem a válet se.

Osobně vidíte potenciál Zlínského kraje v cestovním ruchu. Že by však sem zatím mířily davy turistů, se říct nedá? Proč?

Je potřeba lépe propagovat věci, které tu máme. V Kroměříži je například na zámku obrazárna a je tam jeden z nejvzácnějších obrazů v České republice od Tiziana Vecellia Apollo a Marsyas. Ale ani řada českých umělců neví, že tam je. Diví se: On není v Praze? Důležité je zajistit i potřebné ubytovací kapacity. Cizinci chtějí pětihvězdičkové hotely, ale kolik jich v regionu je? Stále nás trápí také dopravní dostupnost, autobusová i vlaková spojení, pak také dálnice. Můžeme tu vybudovat tisíc špičkových penzionů jako v Alpách, ale nikdo do nich nepřijede. A to vše kvůli špatné dostupnosti.

Dobře, ale až budou fungovat spoje a bude dostavěna dálnice, co bude dál?

Jeden z příkladů: Podle mého soudu je nešťastné rozhodnutí vybudovat otevřený bazén ve Zlíně na Jižních Svazích…

To považujete za špatný nápad?

Protože je jenom na letní sezonu. Měl tu vzniknout velký aquapark, který by sem přitáhl kvantum lidí. Za vodní zábavou se jezdí do Uherského Brodu, Hranic nebo Valašského Meziříčí. Ale kde je ve Zlíně? Nebo jsme všichni ve Zlíně závodní plavci, kteří plavou jenom zprava doleva? Co jsme udělali v rámci krajského města pro to, abychom zajistili zábavu pro mladé rodiny? Můžeme mít tady hotely, ale udržíme tady turisty? Důležitá je i větší propagace Vizovic. Je tam krásný zámek, likérka i sklárna.

O propagaci regionu se stará Centrála cestovního ruchu Východní Moravy. Je její práce dostatečná?

Ona se snaží, ale pořád přesně neví, jak na to. Nicméně ono to přijde.

Tak jaký může být recept? Když budu bydlet v Bavorsku, proč bych sem měl jet?

To je právě to, proč? Ale u nás na každém místě něco najdete. Na rozdíl od Itálie, Německa, Francie tu máme válkami prakticky nedotčené památky. Máme tu i skanzen. Ale musíme se to naučit lépe prodat. Formou reklamy třeba ve stylu: Hele, to je jen poodhalení, ale abys to viděl celé, musíš přijet. Neláká vás nahá žena, ale spíš to, co vám může nabídnout. Je potřeba lidi umět provokovat. Musíme v Bavorákovi vyvolat pocit, že sem má jet, že to je jeho jediná radost v životě. Dejme úkol tvůrčím lidem, třeba studentům univerzity, ať připraví kreativní reklamu. Ti by navíc věděli, jak oslovit svou generaci. A v našem kraji je řada přírodních památek, vzácných rostlin. Místo toho, abychom kolem nich udělali chodníčky a ukazovali je lidem, málem tajíme, že je tu vůbec máme. A toto je podle mne špatně.

David Karola